Nejlepší vtipy pro srandu, legraci a humor

[Jirka]

Utíká takhle chleba přes somálskou vesnici. Za ním zdrhá spousta hladovejch Somálců.

Chleba zaběhne za roh a uvidí řízek. Ten si tam v klidu pokuřuje a chleba ze sebe vyhrkne. Tý vole zdrhej, za mnou valí hora Somálců a chtěj mě sežrat.

Řízek odklepne popel z vajglu a klidně říká: "Neboj, mě tady nikdo nezná!"

[Jirka]

Čtyři přátelé, inženýr, chemik, účetní a státní úředník, se rozpovídali o svých kočkách a jejich přednostech a inteligenci.

Aby předvedl svou kočku, povídá inženýr: "Šroubku, ukaž co umíš!" A Šroubek vyskočil na stůl, vzal do paciček tužku a na kus papíru nakreslil čtverec, trojúhelník a kruh. Všichni uznale pokývali hlavou.

Tu účetní zavolal na svou kočku: "Fakturko, předveď se!" Fakturka odběhla do kuchyně a přinesla podnos plný sušenek. Sušenky rozdělila do sloupečku, tak aby v každém sloupečku bylo stejně sušenek. Opět všichni uznale pokývali hlavou.

Pak zavolal chemik: "Trichloretylene, do toho!" A Trichloretylen odběhl do kuchyně a donesl mléko a čtyři skleničky a do každé z nich nalil přesně 100 mililitrů mléka a přitom mu neukápla ani kapka. I tentokrát pokývali všichni uznale hlavou a obrátili své pohledy na státního úředníka.

Ten jen zavolal: "Rauchpauzo, začni!"

A Rauchpauza vyskočila na stolek, sežrala všechny sušenky, vypila všechno mléko, vysrala se na papír s geometrickými náčrtky, pak vyhnala ven ostatní kočky, postěžovala si, že jí od toho bolí v zádech, sepsala rozhořčenou stížnost na nehygienické pracovní podmínky, vyplnila žádost o náhradu škody, hodila se marod a odešla na zbytek dne domu.

[Jirka]

Když NASA začala se svým vesmírným programem, brzy zjistila, že obyčejné kuličkové pero ve stavu bez tíže nepíše.

Vědci z NASA řešili tento problém téměř dekádu. Výzkum si vyžádal náklady 12 miliard dolarů.

Na jeho konci bylo pero, které píše ve stavu bez tíže v každé pozici, pod vodou, téměř na jakýkoliv povrch včetně skla a při teplotách od bodu mrazu až po 300 C.

Rusové používají obyčejnou tužku.

[Jirka]

Tři staří pánové byli na vědecké konferenci ubytováni v sedmdesátém patře mrakodrapu. Po celém dni stráveném na přednáškách sympózia je zdrtila zpráva, že v jejich hotelu nejezdí výtahy.

První povídá: "Pánové, co se dá dělat... Musíme pěšky a aby nám to lépe utíkalo, navrhuji, abychom cestou zaměřili pozornost na něco příjemného. Tak třeba já bych mohl začít vyprávět vtipy, ty začneš v pětadvacátém patře třeba zpívat a ty v padesátém vyprávět smutné příběhy."

Vyrazili a první povídal vtipy.

Cesta příjemně ubíhala a když v padesátém patře druhý dozpíval, třetí se nadechl a říká: "Začnu se svým nejsmutnějším příběhem. Nechal jsem v autě klíč od pokoje."

[Jirka]

Hádá se takhle jeden Američan s Čechem, jestli je trabant auto nebo ne.

Čech se naštve, sedne do tráboše, zabouchne dveře, popojede dopředu, popojede dozadu, udělá pár koleček a pak se teprve rozjede, zastaví.

Američan na to kouká a povídá: "Dobře, už ti věřím. Je to auto, jezdí to, ale co měly znamenat ty manévry na začátku?"

"Ale, přibouchl jsem si do dveří pampelišku, nešla utrhnout, tak jsem ji musel ukroutit.

[Jirka]

Farmář pěstuje na poli melouny a každou chvíli se mu stane, že mu děti nějaké ukradnou.

Tak přemýšlí jak by těm krádežím zamezil a jednoho dne dostane nápad.

Vyrobí ceduli na které je napsáno "Jeden meloun na poli je napuštěn jedem!" a zapíchne ji na kraj pole.

Od té doby se opravdu melouny přestanou ztrácet. Farmář z toho má velkou radost, ale jednou takhle jde kolem svého pole, podívá se na ceduli a na ní je dětskou ručkou dopsáno:

"Teď už dva!"

[Jirka]

Na začátku manželství uloží manželka pod svou postel krabici a říká svému muži: "Musíš mi slíbit, že se nikdy do té krabice nepodíváš."

Po celá léta drží muž svůj slib. Po 40 letech to již nevydrží a krabici otevře. Uvnitř se nachází 3 prázdné lahve od piva a 12.035,-Kč v mincích a malých bankovkách. Plný údivu vrátí krabici opět pod postel.

Večer, v jedné vybrané restauraci za svitu svíček a v romantickém rozpoložení přeruší muž ticho a ptá se své ženy: "40 let jsem dodržel své slovo. Ale dneska jsem krabici pod postelí otevřel a podíval se do ní. Vysvětli mi prosím obsah."

Manželka odpoví: "Pokaždé, když jsem Tě podvedla, vypila jsem potom jednu láhev piva a prázdnou láhev uložila do krabice."

Muž udivený zmlkne a říka si pro sebe: "Po všechny ty roky jsem byl často mimo a na služebních cestách, takže třikrát, to není až tak špatný a myslím si, že bych ji to mohl odpustit."

O něco později jej nicméně napadne i otázka těch peněz a zeptá se své ženy: "A co znamenají ty peníze v té krabici?"

"No víš, pokaždé když krabice byla plná, vrátila jsem ty zálohovaný...."

[Jirka]

Jde cestovatel jihoamerickou džunglí, když ho náhle obklíčí domorodci.

On na ně kouká, vidí ty napřažené oštěpy a šípy, povzdechne si a povídá: "Jo, tak teď jsem v prdeli!"

Najednou se vedle něj objeví anděl a říká mu: "Ne, nejsi. Seber ten velký kámen a vší silou s ním prašti do hlavy jejich náčelníka."

Cestovatel to udělá, náčelník padne mrtev na zem a anděl povídá: "Teď jsi teprve v prdeli!"

[Jirka]

Všech osm Saddámových dvojníků se shromáždilo v jednom bunkru pod Bagdádem.

Tárik Azíz vejde do místnosti a povídá: "Mám pro vás dvě zprávy - dobrou a špatnou. Ta dobrá je, že Saddám přežil a tak máte svoji práci".

Jeden z dvojníků se ptá: "A co ta špatná zpráva?".

Tárik odvětí : "Přišel o ruku....".

[Jirka]

Přijdou dva policajti na křižovatku k semaforu, jeden si klekne na všechny čtyři, druhej mu vleze na záda a kouká nejdřív do červený, pak do oranžový a nakonec do zelený barvy. Pak sleze, oba jdou na jinou křižovatku k semaforu, ten druhej udělá stoličku, první mu na ni vyleze a opět se podívá do červenýho semaforu, pak do oranžovýho a nakonec do zelenýho. Pak opět jdou na jinou křižovatku a u dalšího semaforu se to celé opakuje.

Jenže je zmerčí náčelník, chvíli je pozoruje a pak se jich zeptá: "Hoši, propánajána, co to tady vyvádíte ?!"

A jeden z těch policajtů mu odpoví: "No, víte, my jsme dostali lístky do Semaforu a nevíme do kterýho..."

[Jirka]

Muž odejde do práce a žena si přivede domů milence. Její malý syn přijde neočekávaně domů, uvidí milence s matkou a tak se schová do skříně a sleduje. V tom přijde domů i manžel. Žena vyskočí a aniž by si všimla svého syna ukryje svého milence do téže skříně.

V tom se chlapeček ozve: "Je tady tma, co?"
Muž odpoví:"To teda je."
Chlapeček: "Mám u sebe baseballový míček."
Muž: "To je fakt bezva."
Chlapeček: "Nechceš ho koupit?"
Muž: "Ne dík!"
Chlapeček: "Venku je můj otec."
Muž: "Tak za kolik?"
Chlapeček: "250 dolaru."

Za pár dní se situace opakuje.

Chlapeček: "Je tady tma, co?"
Muž: "To teda je."
Chlapeček: "Mám tady baseballovou rukavici."
Muž který už ví oč jde se ptá: "Tak za kolik?"
Chlapeček: "750 dolaru."

Pár dní nato otec povídá svému synovi:"Popadni svou baseballovou rukavici, pojď ven a zachytáme si."
Chlapeček na to: "Nemůžu, prodal jsem míček i rukavici."
Otec udiveně: "A za kolik jsi to prodal?"
Chlapeček: "Za 1000 dolaru."
Otec: "To je příšerné, jak můžeš brát své kamarády takhle na hul. To je mnohonásobně více, než to stojí. Půjdeš do kostela a vyzpovídáš se!"

Když přijdou do kostela, vstrčí otec svého synka do zpovědnice a zavře dveře.

Chlapeček: "Je tady tma, co?"
Kněz: "Nezačínej s tím zase ..."

[Jirka]

Byl jednou jeden mejdan. Slavilo se až do rána. Když byli všichni oslavenci řádně pod parou, napadlo jednoho z nich, že by si mohli zalyžovat. Tak vytáhl lyže a začal v paneláku jezdit po schodech. Byla neděle ráno a jedna babička šla z kostela.

Protože na schodech se blbě házejí obloučky a babička rozvášněnému lyžaři nechtěla nebo nestihla uhnout, stalo se něco, co se nemělo stát. Babička zůstala ležet pod schody v nepřilíš dobrém stavu. Oslavenci jí pochopitelně zavolali sanitku a pokračovali dál s pitím.

Když už konečně dopili a potom taky vystřízlivěli, pokusili se zjistit, kam nešťastnou babičku odvezli. Šli se zeptat do nejbližší nemocnice: "Prosím vás, nepřivezli vám sem ráno tu a tu paní?"

"Jo tu? Tak tu odvezli rovnou do blázince, říkala, že ji někdo v paneláku srazil na lyžích..."

[Jirka]

Správce přírodního parku v Britské Kolumbii dává instrukce návštěvníkům: "Je možné, že narazíte na medvěda grizzlyho. Protože se však většinou vyhýbá kontaktu s lidmi, tak byste si měli na batoh přivázat zvonečky. Jejich zvuk varuje medvědy a ti tak budou mít dost času aby zmizeli. Pokud ale někde uvidíte medvědí trus, tak ihned takové místo opusťte."

Jeden z návštěvníků se zeptá: "A jak poznáme medvědí trus?"

Správce na to odpoví: "Velice jednoduše, je v něm spousta zvonečků."

[Jirka]

Saddám Hussain a Bill Clinton se v Bagdádu setkali na mírových rozhovorech. Saddám sedá na židli, která má na opěradle tři knoflíky.

Po pár minutách jednání zmáčkne Saddám první knoflík. Ze stolu před Clintonem se vysune taková ta boxerská rukavice na pružině a praští ho do nosu. Saddám se začne stračně smát. Clinton, vědom si důležitosti rozhovoru, se tváří, jako by nic, a dál mluví.

O chvíli později Saddám zmáčkne druhý knoflík a Clintona nakopne veliká špinavá bota rovnou do brady. Clinton zase dělá, jako by nic, ale když ho po zmáčknutí třetího knoflíku praští něco mezi nohy, naštve se a povídá: "Tyto rozhovory budou pokračovat v Bílém domě za dva týdny."

Za dva týdny přijede Saddám s obrovskou ochrankou do Washingtonu. V Bílém domě ho usadí ke stolu a on si ihned všimne tří konflíků na opěradle Clintonovy židle.

Když po chvíli rozhovorů Clinton zmáčkne první knoflík, Saddám rychle ucukne hlavou, ale nic se neděje, akorát Clinton se tak přiblble usměje. Po chvíli se situace opakuje s druhým knoflíkem, akorát Clintonův smích je už silnější. Po zmáčknutí třetího knoflíku Saddám vyskočí, ale zase se nic nestane, akorát Clinton se smíchy začne válet po zemi.

Saddám psychicky nevydrží a vztekle povídá: "Už toho mám dost. Jedu zpátky do Bagdádu!"

Clinton nemůže záchvat smíchu zastavit, povídá: "Jakej Bagdád?!?"

[Jirka]

Přijde chlap na policejní stanici a chce vědět, kde mají bonzárnu, že chce udat souseda. Pošlou ho na služebnu a on hned spustí:"Soused má na dvoře složeno deset metráků dřeva."

Policista:"To přece není trestné."

"Ale on si ho dovezl z Německa."

"No, to se teda taky může, musíte mi říct něco víc!"

"On v tom dřevě pašuje zlato."

Policista hned zajásá a začne organizovat akci.

Bonzák odejde a hned volá sousedovi, kterého právě udal: "Žák Josef, objednal jsem ti to štípání dříví. A mám pocit, že to bude ta stejná parta, co tě na jaře zryla zahrádku.

[Jirka]

Jeden mladý muž povídá:
- Chci být velkým spisovatelem!
- A co pro tebe znamená "velký"?
- To znamená, že chci psát něco, co bude číst celý svět, něco co přinutí lidi jednat emocionálně, něco co je přinutí ječet, křičet, šílet a řvát vztekem, zoufalstvím a bolestí!
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
Nyní pracuje pro Microsoft a píše chybové zprávy.

[Jirka]

Stáj Formule 1 - Ferrari při své návštěvě České republiky zjistila,že zdejší mladí romští chlapci dokáží z automobilu odmontovat všechna čtyři kola v extrémně krátké době a to bez použití speciálního nářadí. Jelikož se závody F1 dnes víc než na trati vyhrávají v depu, dostal současný tým mechaniku vyhazov a na jejich místo angažovala stáj Ferrari partu romských mladíků z Čech.

Při první zastávce proběhlo vše nadmíru dokonale.

Chlapci dokázali během 3 vteřin vyměnit všechna kola.

Problém však nastal poté, co během dalších 10 vteřin stihli auto přestříkat, přemalovat mu startovní čísla a prodat ho stáji McLaren i s pilotem.

[Jirka]

Na nádražním hajzlíku sedí chlapík, sedí a tlačí už půl hodiny a hovno stále v poslední zatáčce, když přijde druhý, zavře dveře vedlejší kabinky a hned poté PRC-PRC a Žbluňk.

Ten první se obrátí ke spolusráči povídá: "Teda pane, to vám závidím, já tu tlačím půl hodiny stále nic, vy si přijdete a hned PRC-PRC a Žbluňk."

Z vedlejšího hajzlu se ozve smutný hlas: "Pane není co závidět, to PRC-PRC bylo dřív, než jsem rozepnul kalhoty a to Žbluňk, to byl můj mobil."

[Jirka]

Chlápek vejde do baru a poručí si dvanáctiletou whisky.

Barman před něj postaví sklenici a chlápek ochutná a naštvaně říká: "Helejte, chtěl jsem 12tiletou, jasný? Za tyhle patoky platit nebudu, tohle je nejlevnější, tříletá whisky."

Tak mu barman naleje z jiné flašky, ale chlap zas není spokojený, že to je jen šestiletá. Barmanovi nezbyde nic jiného, než mu nalít opravdovou 12tiletou. Chlápek je konečně spokojený.

Jeden z místních namazaných štamgastů, kteří tohle z povzdálí sledovali, k němu přistoupí, postaví před něj sklenici a povídá: "A co si myslíš o tomhle?"

Expert to ochutná, vyplivne a znechuceně říká: "Safra, dyť to chutná jak chcanky!"

"Jo a ještě zkus uhádnout kolik mi je let."

[Jirka]

V Brně na Zelňáku pije chlápek vodu z kašny.

Přijde k němu Brňák a povídá: "Tee, kaamo, nechlemtee tu vasróvku z tej kaserně, blejo do teho zkalený borci a chčijó morgoši".

Chlápek se otočí: "Helé pané, já vám vůbec nerozumím, já jsem z Prahy"...

"Jóó, povídal jsem, voda je to dobrá, ale studená, tak pijte pomalu, ať se nenachladíte."