Nejlepší vtipy pro srandu, legraci a humor

[Jirka]

V hantecu existuje řada povídek, příběhů, ať kratších či delších, zde jich několik uvádíme včetně českého překladu od J. a K. Rollerových. Pokud máte nějakou vlastní hantecovou povídku, budeme rádi za zaslání komentářem.

[Jirka]

Dobrman

Házel sem sicnu v putyce a glgal škopky s Rumunskem. Jednó sem už hodil cara do porculánu. Vyčmudil sem už skoro dvacku. Gómal sem jak vybóchat love. Před chvíló mě štengroval nějaké ksíndl.
"Savana hokna. Voplodni mi válec." naprášil kamoš a hodil na mě čučku. Vytáhnul mrmla z paty, uvolnil bundířa, gécnul si a zeptal se, co je.
"Je to na levačku. Mám depku. Zhulil sem se v Semálu, nahodil sem si koňa " strakonické dudák, ale kopyta křivokláty. Šmajchlovali sme se, koc rozhodila tuhy do véčka a starka nás vymákla. Debrecínka mně čajzla chechtáky a cibule. Šerlok byl móňala a najebaný do palice. Pak mi stará hókla, že má kopyta na špalky. Krén den," vymundal sem se.
"Není to habaďůra?"
"Je to zichrovka, měla cetl od doktora. Mám bordel v řepě. Už čuju ty mekty od starých medvědů. A co její família!"
"To chce spravovačku, schrastit seno, festovní plotnu a profókat škopek. Ráno hodíme myslivnu. Zlomíš starou, hodíš zpátečku nebo se vymustruješ, kópíš pugét, grilovací kódr a budeš žehlit, fotře. A teď hoď do budky clómák," klavíroval do mě.
Hrknul sem to do sebe a pléskl: "Musím se vychrochtat, ale zítra zapnu myslivnu. Bude to makačka na bednu. Gólovat se nechci. A taky mám dietu ve šrajtofli. Ale díkec. Pumpuje mi to. Piluju na švihadlo." Kvaltoval sem.
Když sem naklapal curyk, nacvakaná díra už gómala ty války o svišti. Štengrovali a scali mi na vanilku. Kámoš se vycajchnoval. Tak mě vodvařit. Zalepil sem cech, vodplachtil a lochec čul ještě na čáře.

Dobrák

Seděl jsem v hospodě a pil pivo s rumem. Jednou jsem se už byl vymočit. Vykouřil jsem jich už skoro dvacet. Přemýšlel jsem, jak vydělat peníze. Před chvílí mě otravovali nějací šmejdi.
"Čest práci. Připal mi cigaretu," řekl kamarád a podíval se na mě. Zhluboka si odchrchlal, sundal bundu, sednul si a zeptal se, co je.
"Je to špatný. Mám depresi. Opil jsem se v Semilasu, sbalil jsem holku s výraznými ňadry, ale měla křivé nohy. Mazlili jsme se, kočka byla nažhavená a přítelkyně nás přistihla. Holka mi ukradla peníze a kapesní hodinky. Policajt byl pomalý a hlupák. Pak mi stará řekla, že je v jiném stavu. Špatnej den," vyžvanil jsem se.
"Není to léčka?"
"Je to jistá věc, měla potvrzení od doktora. Mám zmatek v hlavě. Už slyším ty kecy od rodičů. A co její rodina!"
"To chce něco na vyrovnání hladiny alkoholu, sehnat něco ke kouření, pořádnou partu a odreagovat se. Ráno se zamyslíme. Přemluvíš partnerku, skončíš to, nebo se pěkně oblíkneš, koupíš kytici, snubní prsten a dáš to do pořádku, táto. A teď to vypij na ex," přesvědčoval mě.
Vypil jsem to a řekl: "Musím se vyspat, ale zítra se zamyslím. Bude to těžký úkol k přemýšlení. Ženit se nechci. A taky mám málo peněz. Ale díky. Chce se mi zvracet. Jdu rychle na záchod." Pospíchal jsem.
Když jsem přišel zpátky, přeplněná hospoda už věděla ty věci o dítěti. Provokovali a dělali ze mě vola. Kamarád se vyznamenal. Tak mě znemožnit. Zaplatil jsem, odešel a smích slyšel ještě v České ulici.

Hantecová povídka s českým překladem autorů J. + K. Rollerových

[Jirka]

Biflovačka

Šrotil sem se do bódy a rauchčil, když přihasil kéma.
" Čáruj hodit hrubó čučku na novodurový apec naší grúpy."
kéroval mě.
" Kdy máte probíhačku?"
" Jeden metr a valíme do Švédska."
" Švédi só tužky, ale házej majzla na kobry. To jsou kocandy. Ať neufachčíš lověnu." štengroval sem.
" Cancy. Znáš mě. Jak trhnót koc, to mám vygómaný. Naklapat do čuchu kolčit, a jak se vaří nějaký to céčko, tak té koc razit do bedny těžký války. Pak ju dotáhnót někde na kér a vymastit."
" Jasňačka. A házíš v mlatách domovinu."
Hantýrovali sme góle a račmeny vodsypávaly. Najednó ohlásil loď a já zmerčil suchý z ryny. Ale co sem na tuty vyšpíznul, tak to, že kulový gómu. Sem v ponoru. Házet serpentiny je pas. Mít blbý hefty a okolky je staropramen. Bóda mě vopruzuje. Zmáknu to z placu. Gómu o co gou. Tu brikulu s vykotlanou radlicou opucuju.Hópnu do regálu. Lajnu bych stejně nedostal a baňa to snad nebude.
Haluz, že staří medvědi razili kolovat a švica je s nima i se sokolíkem. A v domášově je baladička. Nebo bych mohl ufachčit zonku. Kéma pléskl, abych něco prubnul.

Učení

Učil jsem se do školy a kouřil, když přišel kamarád.
" Pojď si pořádně prohlédnout novou aparaturu naší hudební skupiny." přemlouval mě.
" Kdy máte vystoupení? "
" Měsíc a jedeme do Prahy."
" Pražáci jsou omezenci, ale dej si pozor na holky. Jsou pěkný. Ať se nezamiluješ." provokoval jsem.
" Žvásty. Znáš mě. Jak sbalit holku mám vymyšlený. Jít tancovat a jak se hraje ploužák, tak tu holku obluzovat vznešenými řečmi. Pak ji odtáhnout někam do bytu a osouložit."
" Jasně. A ve rvačce jsi jako doma."
Povídali jsme si historky a hodiny utíkaly.Najednou odešel a já nic neviděl. Ale co jsem určitě věděl, tak to, že nic neumím. Jsem na tom špatně. Chodit za školu se nezdařilo. Mít blbý připomínky a vtipy je starý. Škola mě otravuje. Zvládnu to bez přípravy. Vím o co jde. Tu starou ženskou se zkaženýma zubama obalamutím.Jdu si lehnout. Jedničku bych stejně nedostal a pětka to snad nebude.
Štěstí, že šli rodičové tancovat a s nimi je i sestra s klukem. A doma je pohodička. Nebo bych mohl složit písničku. Kamarád říkal, abych něco zkusil.

Hantecová povídka s českým překladem autorů J. + K. Rollerových

[Jirka]

Dialog u glgačky

"Šplachtoňu, ty máš vanu, že by sis s ňó mohl po zemi smékat. Než pudeš do kytek, eště bys mohl přehodit fasádu. Nebo ti ta firma klekne."
"Rači mě prolaď do plusovky. Celé den sem klepal kosu a večer natahoval a točil fajnovó hausmajstrovi v béváku. Tam zas byla hicna. Bušil sem jak makovec, až mě z toho bolela gebeňa."
"Hantýruješ jak ometák. Kam deš?"
"Kvaltuju do betle. Hodím šaška do manéže a budu chrochtat až do rána."
"Lupačka je lupačka. Lepčí jak sjíždět jáchyma. Ale dé si majzla, abys neskončil na radhausu.Vyglgly sme půlčák rumunska a nějaké ten lahváč, tak házej špiz, abys Jiřce neflusnul do gramce."
"Vo tym nedéché. Brnkačka. Nésu tak blbé jako ty, abych ji ufachčil svišťa."

"To zgómnu za devět metrů. Každé metr budeš hlásit Jiřce s benžem beróska."
"Hoď brzdu, nebo ti vysadím miksnu."
"Sledovanec! Vem sicnu a dé si esbéčko. Nésu žádná dieta. Když glgám, tak glgám."
"Dé mně práska nebo celó fókačku."
"Vohřeju ti róru. Je to v oukeju?"
"Jo, v lati."
"Hodíme do budky eště clómák ingóstu."
"Nastraš ovar! Máznem řepy do holpu a vybócháme love. Můžeš eště sehnat ve velkým ty šlukovky? Já mám trávu."
"To teda ne, to smrdí kameněm."
"Žádná křeč. Neměj blato na hřišti! Takhle dneska bóchá háky každé. Dostal sem cunt. Je to tutový."
"Nedělé mně bordel v řepě. Nésu žádné boreček. Vaříš flignu, dlabanec na věc. Kakáč!"
"Nechcu žádnó bóřku. Chcu kšeft."
"Už máme skoro hlavu na niti."
"Zétra budem trochu házet vyrovnávačky."
"Hodíme eště blesk."
"Už su zkalené, tak ti házím rači mávačku."

Dialog u chlastu

"Zedníku, ty máš břicho, že by sis s ním mohl po zemi vláčet. Než zemřeš, ještě by sis mohl změnit podobu. Nebo ti ta firma zkrachuje."
"Radši mně vylepši náladu. Celý den mi byla zima a večer jsem natahoval a zatáčel štuk domovníkovi v bytě. Tam bylo zase vedro. Dělal jsem jak blázen, až mě z toho bolela hlava."
"Mluvíš jak nemakačenko. Kam jdeš?"
"Spěchám do postele. Zasouložím si a budu spát až do rána."
"Soulož je soulož. Lepší než masturbovat. Ale dej si pozor, abys neskončil na radnici. Vypili jsme půl litru rumu a nějaký to lahvový, tak si dávej pozor, abys Jiřinu nepřivedl do jiného stavu."
"O tom nepochybuj. To je jednoduchý. Nejsem tak blbej jako ty, abych ji udělal dítě."
"To uvidím za devět měsíců. Každý měsíc vyklopíš Jiřce výplatu."
"Nech toho, nebo ti rozhodím sandál."
"Podívej se! Posaď se a dej si Starobrno. Nejsem žádný skrblík. Když piju, tak piju."
"Dej mi potáhnout z cigarety nebo celou."
"Připálím ti. Všechno v pořádku?"
"V pohodě."
"Dáme do hlavy ještě rum na ex."
"Poslouchej. Dáme hlavy dohromady a vyděláme prachy. Můžeš ještě sehnat ve velkým ty dýmky na marihuanu? Já mám mariánku."
"To teda ne, to smrdí kriminálem."
"Klídek. Nebuď posranej! Takhle dneska vydělává každej. Dostal jsem tip. Je to tutovka."
"Nedělej mně guláš v hlavě. Nejsem žádnej chlapeček. Kecáš, kašlu na to!"

"Nechci žádnou hádku. Nabízím ti byznys."
"Brzy hodíme umakartový čelo."
"Zítra si budeme léčit kocovinu trochou alkoholu."
"Zapálíme si ještě."
"Už jsem opilý, tak se s tebou radši loučím."

Hantecová povídka s českým překladem autorů J. + K. Rollerových

[Jirka]

Tři pětky járová mlata

"Co vám dnes v bódě hókali do bedny?" ptá se choroš šropála.
"Tři pětky járovo mlatu. Pré začala v járu šestnáct kol vosumnáct, kdy vyhecovaní borci vykopli dva křivý konópky z rathausu v Práglu. První bóchačka byla na Bílendě, kde zakalili všici moravští špenáti u letohrádku Hvězdy. Pak se v Evropě peckoval kdekdo. Nastópili Rajch, Frankrajch, Švédsko, Dánsko a hafo dalších. Vod járu šestnáct kilo dvaačtyřicet byl štatl Brňsko hlavním městem Moravy. Tenkrát Švédi chtěli vyčórovat štatl. Šestnáct tédnů obléhali hradby Brňska, ale brněnští bóchači nebyli žádní podělávky. Tak švédské fýra rozhodl, že pokud se nedostane do štatlu do voběda, tak pré vodmázne aj i se špenátama pali. Štatlaři se to domákli a vodbóchali dvanáctó už v jedenáct. Švédská sajchna to teda zapichla a odtáhla. Lajzli si to všicky. Na Moravě a v Čechách všici bóchači zakalili. Centrálka byla tehdá za každým eklem. Když se to babáče domákly, nastala levandula, protože zbyly sami s faganama, tak v járu šestnáct kol čtyry pětky vosum museli tři pětky járovo mlatu stopnout. Akorát jednomu maníkovi, které se v járu šestnáct kol dvě pětky čtyry zašíval v Brandýse, se ta tři pětky járova mlata nelíbila. Asi proto, že na baby házel kakáč, napsal bifle Bludiště na hródě a veget v Hercně a Didaktika řádská. Zmákl i jiné bifle, ale jednó mu všechny bafli a zfajrovaly. Kóřil ho celé svět. Zjednodušil český jazyk tím, že odbóral spřežky a místo nich zavedl háčky. Pak se stal učitelem národů. Hókali mu Žanek kamoš Komenské."

Třicetiletá válka

"Co vám dnes ve škole tloukli do hlavy?" ptá se děda dítěte.
"Třicetiletou válku. Prý začala v roce 1618, kdy vyprovokovaní muži vyhodili dva radní z radnice v Praze. První bitva byla na Bílé hoře, kde zahynulo celé moravské vojsko u letohrádku Hvězdy. Pak v Evropě bojoval kdekdo. Zaútočili Německo, Francie, Švédsko, Dánsko a mnoho dalších. Od roku 1642 bylo město Brno hlavním městem Moravy.
Tenkrát Švédi chtěli vykrást město. Šestnáct týdnů obléhali hradby Brna, ale brněnští chlapi nebyli žádné podělávky. Tak švédský velitel rozhodl, že pokud se nedostane do města do oběda, tak prý vypadne i s vojáky pryč. Městský flákači se to dozvěděli a odzvonili dvanáctou už v jedenáct. Troufli si to všichni. Na Moravě a v Čechách všichni bojovníci padli.

Ústřední hřbitov byl tehdy za každým rohem. Když ženy zjistily, že nastaly zlé časy, protože zbyly samy s dětmi, tak v roce 1648 museli třicetiletou válku ukončit.
Akorát jednomu chlápkovi, který se v roce 1624 schovával v Brandýse, se ta třicetiletá válka nelíbila. Asi proto, že kašlal na ženský, napsal knihu Labyrint světa a ráj srdce a Didaktika velká. Udělal i jiné knihy, ale jednou mu všechny vybuchly a shořely.
Uznával ho celý svět. Zjednodušil český jazyk tím, že odboural spřežky a místo nich zavedl háčky. Pak se stal učitelem národů. Říkali mu Jan Ámos Komenský."

Hantecová povídka s českým překladem autorů J. + K. Rollerových

[Jirka]

Vomzák

Kéma kempuje v jedné sólovce s ňákým Pepkem. Je to takové béčko Vančák. Je mu tak dvě pětky járů. Béval špica v dánské spářce. Po matuře začal fachat jako šerlok. Vod toho járu pré hodil zpátečku sosat plnotučný, kačáky uvalí za šalinkartu, blemcá křandy, vodbubnoval kámoše a lochec.
Vyložené vomzák a křivák. Do šilcárny dé voháklé špígl-nikl.
Jégrovky každé deň, dékový fusky nemá. Vodpískal murako a v cimře má bét pré imrvére ordnunk. Nélepčí co vygómal je, že v béváku je idiotbox. A vobčas hodí myslivnu, jak kéma může splašit rantále, aby to bylo férové.
Je živágo. Má fůru biflí. Ale negómu babáče. Ty na něho letijó. Furt lófruje. Ešče že nevodpískal truskavec. Vypaluje lajvont seno.
Mám peřinu, tak rači nosím flétnu, když du na čuz do sólovky.
Fér. Jednó mě klavíroval, abych čároval do vodmašťovny a remcal.
Tak to je story vo bévalým borcovi. Hlásím loď a valím do Kényku zacucnót jeho hlópost. Kolik kósnu krýglů? Vo tym negómej!

Zrádce

Kamarád bydlí v jedné ubytovně s nějakým Lojzou. Je to takový hlupák z Ivančic. Je mu tak 20 let. Býval jednička v intenzivních pitkách. Po maturitě začal pracovat jako policista. Od toho roku prý přestal pít dvanáctku, peníze utratí za průkazku městské hromadné dopravy, plácá žvásty, skončil s kamarády a legrací. Vyložený podrazák a sketa. Na policejní stanici jde dokonale oblečen. Podvlékačky každý den, smradlavý ponožky nemá. Přestal s nepořádkem a v pokoji má být prý stále pořádek. Nejlepší, co vymyslel, je, že je v bytě televizor. A občas se zamyslí, jak může kamarád sehnat peníze, aby to bylo poctivé. Je činorodý člověk. Má hodně knih. Ale nechápu ženské. Ty na něj letí. Pořád randí. Ještě že neskončil s cigaretami. Kouří dobré.
Mám obavy, tak raději nosím občanský průkaz, když se jdu podívat do ubytovny. Opravdu. Jednou mě přesvědčoval, abych šel do protialkoholické léčebny a měl kritické připomínky.
Tak to je příběh o bývalým chlapovi. Odcházím a jdu do Králova Pole zapít jeho hloupost. Kolik vypiju piv? O tom nepřemýšlej!

Hantecová povídka s českým překladem autorů J. + K. Rollerových

[Jirka]

Cunt havrana

Bévám asi kilák vod Džungle. Před třemi pětkami járů sem béval v Kéniku, to bévávaly jinčí časy. Měl sem hafo dobrých švihadel s kýblama.
Takových babáčů sem měl betelnó sajtnu. Svlíkali mě auglama. Házeli na mě hrubó čučku. Stačilo s nima hodit kus hantecu a hodit s nima do budky clómák. Někdy sem jim nahodil válku.
Potom sme si vždy hodili hrbem. Béval sem pré betelné borec. Jo, béval sem oblíbený nabíječ.
Dyž byla pasovka, mohl sem si, i když sem byl švorcové, nechat voptáhnót prut vod dobrýho šnycla.
Nélepčí járy sem ale nechal v Práglu. Těžký šorfky už neházím a rači vůbec neklavíruju. Tlamání mně néni nic platný. Nosím švigry, jinak nemůžu házet čučku do cajtunku. Mám tělesné vračmen. Nepude se mnou zadax ani plochá dráha Pardubice s husí kůžou, ani koc kopyta křivokláty.

Radlice mám vykotlaný. Finišové hubanec sem hodil naposledy před štyrma járama. Teď je to balada vo hovně. Dneska sbalím leda šlapací kolo, dyž mám plnó kešeňu pětikvaltů. Je mně to, ale hóby platný, protože mám hópló baldu asi tak jednó za jařinu. Tak si pomaly šetřím na dřevěný pyžamo.

Zpráva starého člověka

Bydlím asi kilometr od domků pod Stránskou skálou. Před třiceti lety jsem bydlel v Králově Poli, to byly jiné časy. Měl jsem spousty sexuálně atraktivních dívek s velkými ňadry. Takových žen jsem měl velké množství. Svlékaly mě očima. Důkladně si mě prohlížely. Stačilo si s nimi popovídat a vypít s nimi na ex nějaký silný alkoholický nápoj. Někdy jsem jim vstoupil do rozhovoru.
Potom jsme si vždy zasouložili. Byl jsem prý skvělý chlap. Jo, byl jsem oblíbený sexuální přítel.
Když byla špatná situace, mohl jsem si, i když jsem byl bez peněz, nechat přivodit orgasmus od pěkné ženské.
Nejlepší roky jsem ale nechal v Praze. Závažné myšlenky již nevyslovuji a radši vůbec neobluzuji řečmi. Nalhávání mi není nic platné. Nosím brýle, jinak nemohu číst v novinách. Mám zchátralou tělesnou schránku. Nepůjde se mnou zadarmo ani žena bez ňader s malými prsními bradavkami, ani dívka s křivýma nohama.
Zuby mám zkažené a vypadané. Poslední polibek jsem absolvoval naposledy před čtyřmi lety. Teď je to nuda. Dneska sbalím leda prostitutku, když mám plnou peněženku pětistovek. Je mně to ale houby platné, protože mám erekci asi tak jednou za rok. Tak si pomalu šetřím na rakev.

Hantecová povídka s českým překladem autorů J. + K. Rollerových

[Jirka]

Lízátko

Jednó sem si hókla: "Volópni se a pádluj na dýzárnu, kocno. Imrvére házíš sicnu na sólovku v domovině. A máš dlóhé deň. Kámoška furt kéruje, tak bude mít radovanec. Na Frajplacu je pré suprové holpec."
Vohoz, oryngle, hodit čučku do špíglu?
Kámoška nahodila válku, že hodime sicnu v Semálu, a na fošnové hmyz budeme klapat až později. Glgala sem dvojku červa. Vzala sem si taky vzorek od Jany. Ta chlemtala božolé de jonatán.
Zkóřený sme smykovali ringčit. Vlezný bylo mastný. Jana byla hlava mapa. Kéma tady, kéma tam. Utlemovala sem se a negómala, co hlásit. A pak sem ho zblikla. Byl to snové borec ? šmrnc. Přistál u mě. Hópli sme na plac. Kolovali sme origoš Tahiti. Brélil mi imrvére do reflektorů. Byla sem rudolf. Řízek, kolky samé muskle. Potom sme hodili sedláčka. Zazvonil, že sem kocanda. Zamázl šampec a sjízdné dlabanec. Hantýroval zvonky. Hercna mi kvaltovala. Hodila sem čučku na raky až raky sypó tři! Lochec vodbubnoval. Vodlepila sem se vod základny. Kámoška pali. Trochu sem pletla vánočku. Franc nahodil válku, že mě vyprovodí. Šmrncovali sme městem. Byli sme na Zelňáku a já klepala kosu. Náhodó tam kempoval u kéma. Pozval mě na meltu s maltó. "To by mně koplo," hókla sem.
Cicmali sme se. Kéroval do mě, že ufachčil lověnu. A pak sme motali. Byla to špicová noc.
Lověna! Budu se grilovat.

Naivní dívka

Jednou jsem si řekla: "Pěkně se oblékni a běž na diskotéku, kočko. Pořád sedíš sama doma. Kamarádka tě stále přemlouvá, tak bude mít radost. Na náměstí Svobody je prý skvělý spolek."
Šaty, náušnice, podívat se do zrcadla?
Kamarádka navrhla, že si sedneme v Semillasu a na diskotéku půjdeme až později. Pila jsem dvě deci červeného. Ochutnala jsem také od Jany. Ta pila jablečné víno.
Opilé jsme šli tancovat. Vstupné bylo drahé. Jana se pohotově orientovala. Kamarád tady, kamarád tam. Usmívala jsem se a nevěděla, co říkat. A pak jsem ho uviděla. Byl to ideální muž ? vyšší úroveň. Přišel ke mně. Šli jsme si zatančit. Tancovali jsme tanec s výraznými pohyby. Koukal se mi stále do očí. Zrudla jsem. Statný muž, ruce samý svaly. Potom jsme si sedli. Řekl mi, že jsem pěkná holka. Zaplatil šampaňské a chutné jídlo. Vyprávěl veselé příhody. Srdce mi bušilo. Podívala jsem se na hodinky až hodinky ukazují tři. Zábava skončila. Vstala jsem k odchodu. Kamarádka byla pryč. Trochu jsem se potácela. František navrhl, že mě vyprovodí. Procházeli jsme se městem. Byli jsme na Zelném trhu a já se třásla zimou. Náhodou tam bydlel u kamaráda. Pozval mě na kafe se šlehačkou. "To by mně pomohlo," řekla jsem.
Líbali jsme se. Přesvědčoval mě, že se zamiloval. Pak jsme se milovali. Byla to pěkná noc.
Láska! Budu se vdávat.

Hantecová povídka s českým překladem autorů J. + K. Rollerových

[Jirka]

Na pavlači

Hantýrujó dvě sousedky:
"Celé den lítám kolem svišťa, a on do sebe láme flašinety," hlásí jedna.
"Můj staré taky čáruje kálovat z fleku z bóchačky. Co teče, je hnedka v něm. Já chystám válku, peru fusky, pak hodim záda a sem ráda, že déchám."
"Love z hokny nevidim. Ale bagrovat, to von jo. Dyž nemá na chálku, ať de čórovat. V kleknservisu je veget. Jenom s plnotučným má pech. Jednó sem zrovna klohnila, on se přišmrdolil z palerma a vylil sodovku na ponk. Sukně mně só čím dál menčí, odlitek nemá žraloky a von? Nérači bych ho ?"
"Jo, ten můj jen vstópí do kéru, už řve. Jednó sem dostala cunta a hasila sem do knajpy a nějaká škatula mu házela sicnu na klíně. Dyž sem to zbléskla, tak mi pajšl pumpoval. Natankovala sem ho a pak sem hópla na plac s prvním borcem, kterýho sem zmerčila. Ufachčil těžkó ranu. Dlachnit kocóry, to von jo, ale v domášině ufachčí suchý z ryny. Rozptylovat se nechci. Mně nekópi ani pugét, a šlapací kolo si medí. Gór vocasný cvakat nebude."
"Volepíme se, aufpasovat maliny bude mutr a my hodime sicnu v Semálu. Profókáme škopek u lampy červa."
"Jasnačka. Hned zétra."

Na pavlači

Povídají si dvě sousedky:
"Celý den lítám kolem dítěte a on pije lahvové pivo." říká jedna
"Můj manžel také chodí pít, hned z práce. Co teče, je hned v něm. Já vařím jídlo, peru ponožky, pak si lehnu a jsem ráda, že žiju."

"Peníze z práce nevidím. Ale jíst, to on jo. Když nemá na jídlo, ať si jde krást. Ve vězení je pohoda. Jenom s dvanáctkou má smůlu. Jednou jsem zrovna vařila, on přišel z hospody a vymočil se na stůl.
Sukně mně jsou čím dál menší, dítě nemá boty a on? Nejradši bych ho?"
"Jenom vstoupí do bytu, už řve. Jednou jsem byla upozorněná a šla sem do hospody a nějaká ošklivá ženská mu seděla na klíně. Když jsem to uviděla, tak jsem měla v žaludku náběh na zvracení. Udeřila jsem ho a pak jsem šla tancovat s prvním chlapem, kterého jsem uviděla. Udělal velký podraz. Mačkat holky, to on jo, ale doma neudělá nic. Rozvádět se nechci. Mně nekoupí ani kytici, a prostitutka se má dobře. Natožpak alimenty platit nebude."
"Pěkně se oblíkneme, hlídat děti bude matka a my půjdeme do Semillasa." (restaurace) "Odreagujeme se u lahve červeného vína."
"Jasně. Hned zítra."

Hantecová povídka s českým překladem autorů J. + K. Rollerových

[Jirka]

Mateřídóška

Jednó sem hasil s kočárem do Práglu. Na sicně kačenu a rádio na plné vál. Štrycla nacvakaná plány.
Žanek Pleskot ševelil, že má styky: Narukuj a zmerčíš. Tak sem teda valil.
Byl sem vochrápané jako kotě. Kéma kópil lampión áčka a pré: Musíme ho vykřópnot, sem v depce. Tak sme glgali a já nechrochtal.
Dvacet kiláků před Švédskem hodili stopku jestřábi z Pentagonu. Chceli flétnu a noty. Chceli flastr, pětibábu za fajrunk, zčóchli vágen, kastlu a pré: Šťastnou cestu. Moje angoráky a baterky mě neprovařily. Štígro. Lepčí pětikvalt než noty.
Na Čárlí plac, kde Žanek kempuje, sem přihasil krtkem. Žanek hodil radovanec a hókl: Musime to hrnót zacucnót. Hodili sme kus hantecu a čechrovali. S žádnó sajtnó sem se nesetkal, ale slezli sme se se švihadlama a vzali je do závěsu do kéru. Tak byla bétélná noc. Lochec a ešče sem si hodil hrbem. Ráno sem se musel pakovat a hasit do Brniska. Žanek mi slíbil, že příště narychtuje slezinu s grupó.
V Práglu byla velká rychna. Sem rád zase v domovině.

Naivní člověk

Jednou jsem jel autem do Prahy. Na sedadle kontrabas a rádio hlasitě puštěné. Hlava plná plánů.
Honza Pleskot tvrdil, že má styky: Přijeď a uvidíš. Tak jsem tedy jel.
Byl jsem ospalý jako kotě. Kamarád koupil lahev podomácku vyrobeného alkoholu a prý: Musíme ji vypít, mám špatnou náladu. Tak jsme pili a já jsem nespal.
Dvacet kilometrů před Prahou mě zastavili policajti. Chtěli občanský a řidičský průkaz. Chtěli pokutu, pět set korun za rychlou jízdu, prohlídli si auto, karoserii a prý: Šťastnou cestu. Moje zarudlé oči a kruhy pod očima mě neprozradily. Štěstí. Lepší pětistovka než řidičský průkaz.
Na Karlovo náměstí, kde Honza bydlí, jsem přijel metrem. Honza se zaradoval a řekl: Musíme to jít zapít. Povídali jsme si a pili pivo. Žádnou hudební skupinu jsem neviděl, ale setkali jsme se s atraktivními dívkami a vzali je s sebou domů. Tak byla skvělá noc. Legrace a ještě jsem si zasouložil. Ráno jsem se musel sbalit a jet do Brna. Honza mi slíbil, že příště domluví schůzku s hudební skupinou.
V Praze byl velký smrad. Jsem rád zase doma.

Hantecová povídka s českým překladem autorů J. + K. Rollerových

[Jirka]

Boverák

Storka vo bévalém boverákovi:
Pré v Budvajsu dojížděl v módrbódě a kajloval. Nesosal alkohol jako inčí somráci a každó ká picnól do banky. Špóroval a špóroval. Tehdá pré chrochtal v létě u lenu Švarcavy. A v kaltně durchčil na roli. Ale tam to bylo v ponoru. Brósili tam švestky. Kópil si placku do bichlovny a šrotil se každé deň. Taky četl vykyblovaný cajtunk a córoval po štatlu. Kolik jářin takhle déchal, nemerčím.
Jednó se pak dodivočené přišmrdolil na špíl: Milionář. Pré byl štych vymáknót pěticu kámošů pro žhaveni drátu vo helf. Zlomil ňáké borce v biflovačce. A slíbil jim procenta.
Otázka: Kdy se narodil Žanek Kamoš Komenské byla makačka na hlavu, ale házeči gómali.
Potom eště neměl ánunk vo baldachýnu u Feferónů. Konópek Ruda ho nenechal ve štychu.
U Džilbra Bekoně byl dodivočené, ale byl fest nabité, tak to zmáknul.
A kdo jódloval v Býčím boji, lajznól vodhadnót.
Jináč byl hlava mapa.
A? Kotel? Ne! Pětka melónů! Békal celó noc.
Čihačka na dojížďák vodbubnovala a teď vegetí z úroků. No, solvina néni. Hangár má v Džungli. Přehodil fasádu, vogriloval se, ufachčil svišťa a Déchá.

Bezdomovec

Povídání o bývalém bezdomovci.
Prý v Českých Budějovicích dojídal zbytky ve stánku s občerstvením a žebral. Nepil alkohol jako jiní žebráci a každou korunu dával do banky. Šetřil a šetřil. Tehdy prý spal v létě u řeky Svitavy. A v zimě přespával na nádraží. Ale tam to nebylo příjemný. Slídili tam policajti. Koupil si kartu do knihovny a učil se každý den. Taky četl vyhozené noviny a procházel se po městě.
Kolik let takhle žil, nevím.
Jednou se pak rozrušený dostavil do hry: Milionář. Prý byl problém najít pět kamarádů pro zatelefonování o pomoc. Přemluvil nějaké chlápky v knihovně a slíbil jim procenta.
Otázka: Kdy se narodil Jan Ámos Komenský byla náročná, ale diváci věděli.
Potom ještě neměl ponětí o vesnici u Maďarů. Mladík Ruda mu pomohl.
U Gilberta Bécauda byl zmatený, ale byl hodně vzdělaný, tak to zvládnul.
A kdo zpíval v hudební skupině Beach Boys, si troufnul odhadnout. Jinak se pohotově orientoval.
A? Těžká prohra? Ne! Deset miliónů! Brečel celou noc.
Čekání na nedojedený zbytek skončilo a teď žije z úroků. No, primitiv není. Domov má v domcích pod Stránskou skálou. Změnil zevnějšek, oženil se, zplodil dítě a Žije.

Hantecová povídka s českým překladem autorů J. + K. Rollerových

[Jirka]

Šméčko?

Jednó se přišmrdolil nadupané, vymustrované kafábl do naší osvěžovny. Hantýroval vo tom, že lópe krópy. A pré, ešli chci taky vyklepat krupicu. To já tehdá byl vycmrndané z lovů. "Jasnačka," zazvonil sem. "Oukej, přihasím k tobě do domoviny a i s tvojó staró se všechno domáknete." Už sem merčil, jak sem vylepené v paluši, lámu do sebe škopky a mastim kiby vo majlant.
Potom naklapal a kéroval, kéroval a kéroval. Kómelesoval fest. Ale já negómal ani ťuk. Co sem zgómnul, tak že musim zabrémovat třicet prutů a pak vařit do štrycle svým kémošům, aby to zacvakali taky.
"Kde mám schrastit love, mám suchý z ryny," přicmrndával sem.
Moja stará šmírovala chvíli na mě a pak na něj. Měl sem peřinu, aby ju to nehráblo.
"Ešli chceš love, něco vygómeš. Je to kauf," plesknól. Pod žlabem sem začul pastelky staré. "No," hantýroval sem, "vygómlé to je. Ale já sem gramloň. Asi bych to nekóřil."
Hecoval do nás. Mařka kulový. Pak vodbubnoval a se slovy: "Nažhav drát," vodmáznól.
Gómal sem, že stará na mě vlítne, ale ta smykovala klohnit. Asi vocenila, jak sem ho slušně vodlifroval.
Imrvére házim myslivnu, ešli by to? Ale před Maruš aň muk.

Klam?

Jednou přišel vzdělaný, pěkně oblečený, zkušený muž do naší hospůdky. Vykládal o tom, že vydělává velké peníze. A prý jestli chci také vydělat peníze. To já jsem byl tehdy bez financí. "Samozřejmě," odpověděl jsem. "Dobře, přijdu k tobě domů a i s tvojí manželkou se všechno dozvíte." Už jsem viděl, jak trávím čas v hospodě, intenzivně piju a hraju karty o velké peníze.
Potom se dostavil a mluvil, mluvil a mluvil. Znal hodně. Ale já nerozuměl ničemu. Čemu jsem rozuměl, tak že musím zaplatit třicet tisíc a pak přemlouvat svoje kamarády, aby to zaplatili také.
"Kde mám vzít peníze, nic nemám," dodával jsem. Moje manželka koukala chvíli na mě a pak na něj. Měl jsem strach, aby ji to nepoložilo.
"Jestli chceš peníze, něco vymyslíš. Je to zisková věc," řekl. Pod stolem jsem ucítil manželčiny nohy. "No," řekl jsem, "promyšlené to je. Ale já jsem nešika. Asi bych to neuměl."
Přemlouval nás. Mařka nic. Pak skončil a se slovy: "Zavolej," odešel.
Myslel jsem si, že mě manželka napadne, ale šla vařit. Asi ocenila, jak jsem ho slušně vyhodil.
Pořád přemýšlím jestli by to? Ale před Maruš ani muk.

Hantecová povídka s českým překladem autorů J. + K. Rollerových

[Jirka]

Depka

Už je tomu hafó járů, co sem bušil jako těžké fýrer u firmy na výrobu pinglů. Bíro sem měl na Vyšecu v Práglu. V hokně na mě kuželky, teda ale ty suprový, házeli jodovky a somrovali, abych s něma šel do bijáku nebo na Střelák. Na Výstecu sem byl jako v domášově a camral sem před kocandama. Stará byla taky v ókeju. Měl sem pakl lovů. Hóryngle s brilošema sem jí kópil. A taky žihadlo. Vona byla v domášově, hantýrovala s kámoškama, šmatlala, kam chtěla. Odlitek biflil na vysočině, tak sem mu navalil kér.

V járu dvacet kol fabala zbankrotovala a já musel na pracák. Ze startu sem hókal: Sem fest nabité borec, hokna jasnočka bude. Bóchačky je dost. Jenom zhánět. Tak sem zháněl. Jeden metr, dva a suchý z ryny. Lováče hodil pracák, ale to bylo hovno love. Zuzka šplíchla, že vona hoknit nebude, no netáhlo. Už sem chtěl klepat třeba jako šofc, ale hlavně abych něco měl. Kulový.

Stará se chtěla za půl járu rozptylovat. Vymákla si sokolíka v balíku. Nebagroval sem, ale mrkve s křenem sem měl imrvére. Rauchčil sem betálně. Kámoš mě žádnej nekóřil. Ze startu sem byl sólo. Všici mě nechali ve štychu. Stará zobla všecko, co bylo mastné.
A nakonec sem jednó chtěl hópnót z fenstru. Negómám, jak mě zlomili, ale nehópnul sem.
Na tom nefičí. Vegetim. Teď sem v inteligentservisu a medim si. Je tady betélná saza " budu se grilovat.

Deprese

Už je tomu mnoho let, co jsem pracoval jako velký ředitel u firmy na výrobu zavazadel. Kancelář jsem měl na Vyšehradě v Praze. V práci na mě děvčata, tedy ale ta skvělá, házela oči a prosila, abych s nimi šel do kina nebo do restaurace Na střelnici. Na Výstavišti jsem byl jako doma a vychloubal se před pěknými kočkami. Manželka byla taky spokojená. Měl jsem hodně peněz. Náušnice s drahokamy jsem jí koupil. A taky rychlé auto. Ona byla doma, povídala si s kamarádkami, chodila, kam chtěla. Děcko studovalo na vysoké škole, tak jsem mu dal byt.
V roce dva tisíce továrna zbankrotovala a já musel na pracovní úřad. Ze začátku jsem tvrdil: Jsem vzdělaný muž, práce jasně bude. Práce je dost. Jenom hledat. Tak jsem hledal. Jeden měsíc, dva a nic. Peníze jsem dostal od pracovního úřadu, ale bylo jich málo. Manželka prohlásila, že ona pracovat nebude, je to člověk štítící se práce. Už jsem chtěl dělat třeba jako řidič, ale hlavně abych něco měl. Nic.
Zuzka se chtěla za půl roku rozvést. Našla si chlapa s penězi. Nejedl jsem, ale cigarety se sirkami jsem měl pořád. Hodně jsem kouřil. Kamarád mě žádný neznal. Najednou jsem byl sám. Všichni mě nechali v nepříjemné situaci. Manželka vzala všechno, co bylo drahé.
A nakonec jsem chtěl jednou skočit z okna. Nevím, jak mě přesvědčili, ale neskočil jsem.
Na tom nezáleží. Žiji. Teď jsem v psychiatrické léčebně a mám se dobře. Je tady skvělá černovláska, budu se ženit.

Hantecová povídka s českým překladem autorů J. + K. Rollerových

[Jirka]

Plichta pětka pětka

V pulce listopadu járu devatenáct kol vosum pětek šest bóchali borci z Brniska v prvym národním ligáču s konópky z Vítkovic, keří měli prvoligový zkušenosti. Sópeř z horní Moravy byl teda fajnové. Samé ranař. Nebóchalo se v Kéniku na Semálu, ale na Lesné.
Po bůru špilů měli ti, co vařili hantec, zadělaný na kotel. Klekali pětku štyry, protože zvednutó haluzu měli akorát Oliva s Popelem. Jináč samý fely. Bylo to nalevačku. Diváci gómali, že kleknó. Hókali "zretýrujte se", iní "je to bóchnutý". Někeří rači provětrali žraloky. Ale trener Kubánek to měl vygómaný.

Konečné ve váze do sedum pětek pět kil byl jak luftové mlén. Štyrykrát látnul, Čepelák byl štyrykrát počítané a tym bylo vodbubnováno. Stav špilu byl 10:6.
Rollerův špil se Zlámalem nebyl finýto, protože Zlámal měl rozhozené sandál, a najednó to bylo 10:8.
A ve finyši staré dobrman v těžké Daniel ufachčil r.s.c. s Fešarem. Špicové fajrunt. Plichta pětka pětka!

Ale pro Konečnýho s Rollerem to ešče nebyl finyš. Slezli se se stařenama ve slatinským kéru a tam teprva začal sóboj. Začalo to lampó červa, potom hodili ešče bombu? Litala jedna baňa za druhó. Zhulili se skoro do mrtva. Když házeli mávačku, jedna účastnica glgačky na všech čtyřech hókala haf, haf.
Dnes majó štyry pětky járů za sebó. Konečné bóchá v Rajchu za těžký eura a Roller, ten má ze všeho lochec. Ale kamoši só furt.

Remíza deset deset

V polovině listopadu roku devatenáct set osmdesát šest boxovali Brňáci v I. národní lize s klukama z Vítkovic, kteří měli prvoligové zkušenosti. Soupeř ze severní Moravy byl kvalitní. Samý bojovník. Neboxovalo se v Králově Poli v Semilassu, ale na Lesné.
Po pěti utkáních měli domácí zaděláno na těžkou prohru. Prohrávali deset čtyři, protože zvednutou ruku měli jen Oliva a Popela. Jinak rány mimo. Bylo to špatné. Diváci mysleli, že prohrají. Skandovali "dejte se dohromady", jiní "je to prodaný". Někteří šli radši na procházku. Ale trenér Kubánek to měl promyšlené.
Konečný ve váze do sedmdesáti pěti kilogramů řádil jako větrný mlýn. Čtyřikrát udeřil, Čepelák byl čtyřikrát počítán a tím skončil. Stav zápasu byl 10:6.
Rollerovo utkání se Zlámalem nebylo dokončeno, protože Zlámal měl zranění v obličeji, a najednou to bylo 10:8.
A na závěr starý dobrák v těžké váze Daniel udělal r.s.c. s Fešarem. Vynikající konec /doslova konec pracovní doby/. Remíza deset deset!
Ale pro Konečného s Rollerem to ještě nebyl konec. Sešli se s manželkami ve slatinském bytě a tam teprve začal souboj. Začalo to lahví červeného, následovala ještě jedna? Míhala se jedna láhev za druhou. Opili se téměř do bezvědomí. Když se loučili, jedna z účastnic pijatiky na všech čtyřech štěkala.
Dnes mají čtyřicítku za sebou. Konečný boxuje v Německu za mnoho euro a Roller má ze všeho legraci. Ale kamarádí spolu i nadále.

Hantecová povídka s českým překladem autorů J. + K. Rollerových

[Jirka]

Storky z osvěžovny

V našem palermu valí tajm takovým fofrem, že dycky, dyž špiznu na raky, musim švihat tak rychle, aby mně starka neudělala můru. Tady se bórci nejlíp dajó do holpecu. Máznó pálený řepy do holpu a vygómajó řácké bazmeky. Jednó sme kamošovi postavili betélné domášov. Ale bacha, provětrej si bubny, my sme taky vygómali, kde schrastí krupóny. A jasńačka, partyja helfla. Netáhla sem nešmatlujó. Špica fištróni só po pětici zrzků.
Jednó zhuntované Pepek házel sicnu na židlochovici, protože ho bolely klapáky. Přihasil k němu Žanek a von mu vše zazvonil. Chvilu hantýrovali a pak mu kelc Žanek vypláznul. Vypučil si vod pinkla kleště a zub byl venku. Pak mu eště zabrémoval vodku, aby si to vydezinfikoval a zretýroval se. Takovéch gólů sme tady zažili hodně.
Jindá zase Bohóš hodil prohazunk s kočárkem a córoval kolem naší osvěžovny. Tak si hóknul, že si dá lajnu škopka a pohasí. Sviště nechal venku, že bude z fleku curyk. Ale, jak sem už hantýroval, tajm tady valí. Lajna lišky, dvě, tři a dvě hodiny pila pali. Sbalil glajze, ale za chvilu byl curyk. Kočárek i s datlem pali. Kámoši se vodlepili a všici valili hledat odlitek. Nevymákli ho. Bohóš chcel čárovat za jestřábama z Pentagonu, ale Pepek ho stopnul a šplíchnul: Di nejdřív do domášoviny. Tak klapal. A... jasnačka, stará chtěla lotra potrestat.

Příběhy z hospody

V naší hospůdce čas tak rychle letí, že vždycky, když se podívám na hodinky, musím rychle ujíždět, aby mi manželka neztropila scénu. Tady se chlapy dají nejlíp do kupy. Dají chytré hlavy dohromady a vymyslí velké věci. Jednou jsme kamarádovi postavili skvělý dům. Ale pozor, poslouchej, my jsme také vymysleli, kde schrastí peníze. A samozřejmě parta pomohla. Lidi štítící se práce sem nechodí. Nejlepší nápady přicházejí po pěti pivech.
Jednou Pepa seděl zničený na židli, protože ho bolely zuby. Přišel k němu Honza a Pepa mu vše řekl. Chvíli si povídali a pak mu Honza ten zub vytáhnul. Vypůjčil si od číšníka kleště a zub byl venku. Pak mu ještě zaplatil vodku, aby si to vydezinfikoval a dal se dohromady. Takových legrácek jsme tady zažili hodně.
Jindy zase byl Bohouš na procházce s kočárkem a šel kolem naší hospůdky. Tak si řekl, že si dá jedno a půjde. Dítě nechal venku, že bude hned zpátky. Ale, jak jsem už řekl, čas tady letí. Jedno pivo, druhý, třetí a dvě hodiny byly rychle pryč. Odešel, ale za chvíli byl zpátky. Kočárek s dítětem nikde. Kamarádi vstali a všichni šli dítě hledat. Nenašli ho. Bohouš chtěl jít na policii, ale Pepa ho zastavil a řekl: Běž nejdřív domů. Tak šel. A... jasně, manželka chtěla darebáka potrestat.

Hantecová povídka s českým překladem autorů J. + K. Rollerových

[Jirka]

Plotna

Plotna bormenů sbalila usárny a vodfičela na téden do cajzlovské krajiny. Haltli v takové jámě uprostřed saméch berglů. Len, luft, plnotučný a baladička. Přes deň hráli fusec, večer natahovali holcnu, hodili prométea a při fajeru vařili na klofny betélný zvonky, k tomu glgali škopky s rumiskem a vajnec až do rána. Každé deň byli zpaření na šrot. Jednó Lojza hantýroval s Kódlem a ten hlavu na niti. Na tyčky měli určený flečmen. Druhý deň se porafali, protože nikdo nechtěl umóglovat nějakó chálku.
Jednó se rozhodli, že budó šmatlovat na výlet. Venku hicna. Ať pré z tý přírody taky něco majó. Prva to zabalil Pepek a otočil to zpruzený curyk. Asi po lajně kiláku. Vostatní to vzdali za chvilu taky. Pasovka. Béďovi votekly druhý deň haksny tak, že sotva brósil. Nakonec valil do domášova. Všici byli rádi, protože sténě jenom kajloval válce.
Za dva dny se pohnojilo počágro a všici valili ke starkám. U Kutenbergu je trhly švestky a Žanek musel zalepit pětikilo, protože nebyl uvázané, ale měl haluz, že mu nedali fókat. Tak vodbubnovala jejich dovolená. Ešče vekent se starkama a zase do bóchačky.

Parta

Parta chlapů sbalila ruksaky a odjela na týden do české krajiny. Zůstali v takové díře mezi samými kopečky. Řeka, vzduch, dvanáctka a klid. Během dne hráli kopanou, večer nanosili dříví, udělali táborový oheň a při něm hráli na kytary skvělé písně. K tomu pili pivo s rumem a víno až do rána. Každý den byli pořádně opilí. Jednou si Lojza povídal s Karlem a ten seděl v opileckém spánku. Na zvratky měli určené místo. Druhý den se hádali, kdo připraví nějaké jídlo.
Jednoho dne se rozhodli, že půjdou na výlet. Venku bylo vedro. Ať prý z té přírody také něco mají. První se zastavil Josef a otočil se otrávený nazpátek asi po jednom kilometru. Ostatní to vzdali za chvíli také. Nezdařilo se. Bedřichovi otekly druhý den nohy tak, že sotva chodil. Nakonec odjel domů. Všichni byli rádi, protože stejně jenom somroval cigarety.
Za dva dny se zhoršilo počasí a všichni odjeli k manželkám. U Kutné Hory je zastavili policajti a Honza musel zaplatit pět set korun pokuty, poněvadž nebyl připoutaný, ale měl štěstí, že mu nedali fouknout. Tak skončila jejich dovolená. Ještě víkend s manželkami a zase do práce.

Hantecová povídka s českým překladem autorů J. + K. Rollerových

[Jirka]

Prvý hópnutí

Gómám, jak sem poprvý hópnul padákem. Bylo to tak:
Vzal sem sicnu. Eroplán nabral luft. Každó chvilu letěl šédrem. Futra votevřený, protože nikdo nezabrémoval. Mrak v eroplánu. Nikdo neševelil. Za chvilu sem hodil čučku dolu. Pod nama džuzna, jakó sem eště nikdá nezgóml. Chcel sem žhavit drát do béváku svýmu svišťovi, ale mobily tenkrát eště nebyly. Potym sem zgóml letiště. V tu chvilu vypadalo z fóglový perspektivy dost na levačku. Ne že bych byl dohukané, ale fedry sem měl. Hodit ekl nešlo. Najednó sem měl komoru v gaťách. Goldnová šalina! Ale na druhó stranu sem si nemusel kópit lupeň.
Vratočuč byl fakt nabité borec, ale vlitli sme zase do mraků, a tak měl v tu chvilu augle na hnědku. Vykybloval mě nalevačku. Dyž sem hópl dolů, cétil sem fukéř jak na burglovi. Pak se votevřel vrchlík, byla to lebeda. Lebedil sem si v přitažlivosti hródy jak fógl. Čuňu sem měl od ovaru k ovaru a už sem se nemoh dočkat, až hópnu znova.
Bylo to fakt, jako dyž poprvý lupeš. Chvilu máš fedry, ale pak na to do chvile, než se oddáš věčný chrupce, nezapomeneš. Cétil sem se jak opravdové paragán a v tu chvilu sem negómal, že se musim eščě móc biflovat. To sem ešče negómal, kam a jak dopadnu, ale vo tym budu šrajbčit někdy jindá.

První seskok

Vzpomínám, jak jsem poprvé skákal padákem. Byl to takhle:
Posadil jsem se. Letoun se vznesl. Každou chvíli letěl nakřivo. Dveře otevřené, protože je nikdo nezavřel. Mrak v letadle. Nikdo nepromluvil. Za chvíli jsem se podíval dolů. Pod námi díra, jakou jsem ještě nikdy neviděl. Chtěl jsem telefonovat domů svému dítěti, ale mobily tenkrát ještě nebyly. Potom jsem uviděl letiště. V tu chvíli vypadalo z ptačí perspektivy hodně špatně. Ne že bych byl vyděšený, ale obavy jsem měl. Vzít roha nešlo. Najednou jsem měl srdce v kalhotách. Zlatá tramvaj! Ale na druhou stranu jsem si nemusel kupovat jízdenku.
Vyhazovač byl vážně zkušený odborník, ale vlítli jsme zase do mraků, a tak měl v tu chvíli oči na hovno. Vysadil mě špatně. Když jsem skočil dolů, cítil jsem silný vítr jako na motocyklu. Pak se otevřel vrchlík /padák/, byla to paráda. Vychutnával jsem si přitažlivost zemskou jako pták. Ústa jsem měl od ucha k uchu a už jsem se nemohl dočkat, až skočím znovu.
Bylo to vážně, jako když přijdeš o panictví. Chvíli máš obavy, ale pak na to do smrti nezapomeneš. Cítil jsem se jako opravdový parašutista a vůbec (doslova: v tu chvíli) jsem netušil, že se musím ještě moc učit. To jsem ještě nevěděl, kam a jak dopadnu, ale o tom napíšu někdy příště.

Hantecová povídka s českým překladem autorů J. + K. Rollerových

[Jirka]

Prvý hópnutí II

Byl sem v luftu. Zoncna rumplovala. Cétil sem furt radovanec. Nade mnó vrchlík a špagáty. Pode mnó blíž a blíž les. Házel sem myslivnu, za keré špagát mám tahnót, aby sem se lesu vyhnul. Před jedním metrem mě to v bódě hópnutí bušili do glebzně, ale v tuhle chvilu sem tam měl lufta. Kiksnul sem. Nastal ponor. Najednó sem byl v lese a bylo to v kopru. Vrchlík rozložené na třech stromech a já se hópal na špagátech štyry metry nad zemó. Muskle sem měl na hnědku. Přes ty haluze, na kerých ani kiršle nerostly, mě ani Velké Kiloš nemohl zmerčit. V bódě hópnutí mě hókali, že když hópnu na strom, tak přinde helfr se štaflama a helfne mě dolu. Doklapčil, ale bez štaflí. Dófal sem, že máznem řepy do holpu a vygómáme jak curyk na hródu. Von ale házel blbý hefty, chvilu mě štengroval a pak se začal lochčit, až hodil cemr. To mě vytočilo. Zatahnul sem za špagáty a byl sem na hródě. Eště sem stačil dát olšovky k sobě, ale byla to prda jak sviňa. Teď sem hodil cemr já. Měl sem bobky, že sem ochrnul. Pak mě ale nakopli do olšovek, ucétil sem to, vstal a hodil pilu na další hópnutí, abych gómal, jak se šoféruje padák a jak fronkovně dopadnót.
Ináč bych se nestal paragánem.

První seskok II

Byl jsem ve vzduchu. Slunce silně hřálo. Cítil jsem pořád radost. Nade mnou vrchlík a špagáty. Pode mnou blíž a blíž les. Přemýšlel jsem, za který špagát mám táhnout, abych se lesu vyhnul. Před měsícem mně to ve škole seskoků tloukli do hlavy, ale v tuhle chvíli jsem tam měl vzduch. Selhal jsem. Nastala špatná situace. Najednou jsem byl v lese a bylo to v prdeli. Vrchlík rozložený na třech stromech a já jsem se houpal na špagátech čtyři metry nad zemí. Svaly jsem měl na hovno. Přes ty větve, na kterých ani třešně nerostly, mě ani Bůh Hospodin nemohl uvidět. Ve škole seskoků mně říkali, že když skočím na strom, tak přijde pomocník se štaflema a pomůže mi dolů. Došel, ale bez štaflí. Doufal jsem, že dáme hlavy dohromady a vymyslíme, jak zpět na zem. On měl ale kritické připomínky, chvíli mě dráždil a pak se začal smát, až padl na záda. To mě rozčílilo. Zatáhnul jsem za špagáty a byl jsem na zemi. Ještě jsem stačil dát nohy k sobě, ale byla to velká rána. Teď jsem spadl na záda já. Měl jsem strach, že jsem ochrnul. Pak mě ale nakopli do nohou, ucítil jsem to, vstal a utíkal na další seskok, abych věděl, jak se řídí padák a jak správně dopadnout.
Jinak bych se nestal parašutistou.

Hantecová povídka s českým překladem autorů J. + K. Rollerových

[Jirka]

Betelné bormen

Už je tomu hafo járů. Házel sem sicnu u vasrůvky, v kolkách onklu a lapal fišle. A nahodil sem si válku. Su shnilé. Imrvére tady. Suchý z ryny sem merčil. Musim něco zfóknót.
Druhé deň sem rafnul hangár a hasil na vandr. Kópil sem si lupeň a naštychoval do cuku. Byly tam dvě kocandy a taky valily do přírody. Vzaly mě do závěsu. Venku byla hicna. Chodili sme každé deň na prygl a tam to bylo olt. Pučili sme si kajak, ale než sme chytli ten správné balanc, tak sme byli dvakrát ve vasru. Taky sme šplóchali na druhó stranu a tam byli na nudáč a chytali bronz. Bóchal sem prsa jak profík. Kobery čóchaly. Navalil sem jim klíny do budky a byl sem v jejich reflektorech eště lepčí bormen.
Slíbili sme si, že v kaltně povalíme na bretle. A valili sme. Chtěl sem zase dělat machra. Tak sem vařil. A najednó to celý kikslo? byl sem na zemi a polámal si pravó haluzu. Přifrčel retung a bylo po lochně. Kočeny za mnó do špitlu naklapali jednó, a pak sem je už nikdá nezmerčil.

Skvělý chlap

Je to už mnoho let. Seděl jsem u vody, v ruce držel udici a chytal ryby. A řekl jsem si. Jsem líný. Stále tady. Neviděl jsem nic. Musím něco podniknout.
Druhý den jsem vzal stan a jel na vandr. Koupil jsem si jízdenku a dostavil se do vlaku. Byly tam dvě slečny a taky jely do přírody. Vzaly mě s sebou. Venku bylo vedro. Chodili jsme každý den na přehradu a tam to bylo výborné. Půjčili jsme si kajak, avšak než jsme se naučili udržet rovnováhu, vyskytli jsme se dvakrát ve vodě. Taky jsme plavali na druhou stranu a tam byli na nudy a opalovali se. Plaval jsem prsa jak profesionál. Dívky zíraly. Napovídal jsem jim nesmysly a byl jsem v jejich očích ještě lepší chlap.
Slíbili jsme si, že v zimě pojedeme na lyže. A jeli jsme. Chtěl jsem se zase předvést. Tak jsem se předváděl. A najednou to selhalo? byl jsem na zemi a zlámal si pravou nohu. Přijela sanitka a bylo po srandě. Holky za mnou přišly do nemocnice jednou, a pak jsem je už nikdy neviděl.

Hantecová povídka s českým překladem autorů J. + K. Rollerových

[Jirka]

Scuk budky

Po dvaceti járech si dali scuka všici žáci 8.A základní budky, ročník šedesát vosm. Zvadlo jim hodila Hanka Plácalová, kerá byla dycky betélná organizátorka. Dyž si všici uvolnili bundíře a hodili sicnu, tak číhali, co dál. Ze startu hantýrovala Hanka vo špicových járech v kládě. Takové malé hókanec.
Pak zvedl šunky každej a hantýroval vo tom, jak ty járy, co sme se nemerčili, déchal. Névíc kéroval vycmrndlé Pepek Morava. Dyž se vymundal, každé lapnul jeho vizitku. Rudy provařil, že je teplé bratr. Špígl-nikl doktor Palec házel majzla na každej vort a měl blbý hefty. Scal mu na vanilku. Kočeny fofrem vyštrachaly fotky odlitků a vodbubnovali to.
Pak sme tlačili do štrycle. Vařéka naplaval vosobně popřát, ať nám čvachtá. Po vobědě se kolovalo a hantýrovalo v grupách. Nemoh sem vyšpiznót ňáký kocandy a borce. Moja prvá lověna měla asi vo třicet kilo víc. Jura a Standa měli pivní mozol. A vo Jarce sem gómal, že je učitelka.
Petr proladil do plusovky. Měl sem klepeta nahozený na vaně. Nakonec sem hodil kus hantecu a hópnul na plac s Majkó. Je furt negrilová a je to žihadlo. Bušil sem ji klíny do lebeně a zlomil ji, abysme se scukli. Házím radovanec.

Školní sraz

Po dvaceti letech se sešli všichni žáci 8.A základní školy, ročník šedesát osm. Pozvala je Hanka Plácalová, která byla vždycky výtečná organizátorka. Když si všichni sundali bundy a sedli si, čekali, co bude dál. Zpočátku mluvila Hanka o skvělých letech ve třídě. Takový malý proslov.
Pak každý vstal a povídal něco o tom, jak během těch let, co jsme se neviděli, žil. Nejvíc mluvil pohublý Pepík Morava. Když se vyžvanil, dostal od něj každý vizitku. Ruda prozradil, že je homosexuál. Dokonalý doktor Palec dával pozor na každé slovo a měl hloupé připomínky. Ponižoval ho. Holky vyndaly fotky dětí a ukončili to.
Následovalo jídlo. Kuchař nám přišel osobně popřát dobrou chuť. Po obědě se tančilo a povídalo ve skupinách. Nemohl jsem poznat některé holky a kluky. Moje první láska měla asi o třicet kilogramů víc. Jirka a Standa měli velká břicha od častého požívání piva. A o Jarce jsem si myslel, že je učitelka.
Petr ale všem zlepšil náladu. Popadal jsem se smíchy za břicho. Nakonec jsem si popovídal a zatancoval s Majkou. Je pořád svobodná a je to pěkná holka. Lhal jsem jí a přemluvil ji ke schůzce. Už se těším.

Hantecová povídka s českým překladem autorů J. + K. Rollerových