
Latinská přísloví
Latinská přísloví
Latina je dnes již mrtvý jazyk, vznikl v okolí Říma cca v době 7. století před naším letopočtem. Latinou mluvila a psala řada chytrých osobností. Zde přinášíme řadu přísloví z latiny, můžete komentářem přidat další, díky. 

Latinská přísloví 1. část
Zdání klame.
Dary činí člověka slepým.
Liška se znovu do oka nechytí.
Neumí vládnout, kdo se příliš bojí nenávisti.
Příležitost dělá zloděje.
Dary činí člověka slepým.
Liška se znovu do oka nechytí.
Neumí vládnout, kdo se příliš bojí nenávisti.
Příležitost dělá zloděje.
Latinská přísloví 2. část
Když někdo odvede koně, je pozdě spravovat stáj.
Stáří je nevyléčitelná choroba.
Kapka, padá-li stále, ne silou, vyhloubí kámen. Člověk jen stálou pílí, ne naráz, se učeným stane.
Co mě živí, to mě zničí.
Jazyku pouta dej, nebo ti pouta dá sám.
Stáří je nevyléčitelná choroba.
Kapka, padá-li stále, ne silou, vyhloubí kámen. Člověk jen stálou pílí, ne naráz, se učeným stane.
Co mě živí, to mě zničí.
Jazyku pouta dej, nebo ti pouta dá sám.
Latinská přísloví 3. část
Víme tolik, kolik si pamatujeme.
Není žádná sláva předejít osly.
Po vykradení zavírám dveře.
Čemukoli se učíš, pro sebe se učíš.
Hra je u konce.
Není žádná sláva předejít osly.
Po vykradení zavírám dveře.
Čemukoli se učíš, pro sebe se učíš.
Hra je u konce.
Latinská přísloví 4. část
Člověk tím méně potřebuje, čím méně si žádá.
Co je člověku platno, že žil by do stovky roků, vždycky když umírá, myslí si, život že přešel jak vítr.
Hodina učení každá, byť krátká, dlouhou se jeví.
Pod krásnou kůží se často skrývá nenávistná mysl.
Člověk se stává zlodějem, když mu věc a místo dodají odvahu.
Co je člověku platno, že žil by do stovky roků, vždycky když umírá, myslí si, život že přešel jak vítr.
Hodina učení každá, byť krátká, dlouhou se jeví.
Pod krásnou kůží se často skrývá nenávistná mysl.
Člověk se stává zlodějem, když mu věc a místo dodají odvahu.
Latinská přísloví 5. část
Radost má ničema z toho, že místo medu jed dává, namísto užitku škodu, namísto věrnosti klam.
Neprodlužuj hádku, pokud máš možnost útěku.
Kdo pronásleduje dva zajíce, nechytí ani jednoho.
Lidské je milovat, ale lidské je i odpouštět.
Lidé více věří očím než uším.
Neprodlužuj hádku, pokud máš možnost útěku.
Kdo pronásleduje dva zajíce, nechytí ani jednoho.
Lidské je milovat, ale lidské je i odpouštět.
Lidé více věří očím než uším.
Latinská přísloví 6. část
Brána se neotevře každému, kdo zatluče.
Známá věc, mnozí tvrdí, hnůj, kterým pohneš, víc smrdí.
Nejčilejším zlem na světě je pomluva.
Život je nejistý, smrt je zcela jistá.
Ženě nevěř - ani mrtvé.
Známá věc, mnozí tvrdí, hnůj, kterým pohneš, víc smrdí.
Nejčilejším zlem na světě je pomluva.
Život je nejistý, smrt je zcela jistá.
Ženě nevěř - ani mrtvé.
Latinská přísloví 7. část
Často levný džbán chová vznešený nápoj.
Kutna mnicha nedělá.
Šaty dělají muže.
Ve velkých věcech i chtít stačí.
Státní pokladna je poslední jako dlužník, první jako věřitel.
Kutna mnicha nedělá.
Šaty dělají muže.
Ve velkých věcech i chtít stačí.
Státní pokladna je poslední jako dlužník, první jako věřitel.
Latinská přísloví 8. část
Nepohrdneš člověkem v jeho stáří!
Dokud žijeme, žijme naplno.
Mocní rostou z cizího neštěstí.
Čistému vše čisté.
Ořech i osel, lenoch a zvon se bez hole nepohnou.
Dokud žijeme, žijme naplno.
Mocní rostou z cizího neštěstí.
Čistému vše čisté.
Ořech i osel, lenoch a zvon se bez hole nepohnou.
Latinská přísloví 9. část
Co je dovoleno bohovi, není dovoleno volovi.
Jsme tu, abychom se učili, ne poučovali.
Chudák spí bezpečný na troše slámy.
Jízlivá řeč zraňuje každého víc než bití.
Každému je dána řeč, jen nemnohým moudrost.
Jsme tu, abychom se učili, ne poučovali.
Chudák spí bezpečný na troše slámy.
Jízlivá řeč zraňuje každého víc než bití.
Každému je dána řeč, jen nemnohým moudrost.
Latinská přísloví 10. část
Nenávidím a miluji.
Lidé si myslí, že co si přejí, přejí si právem.
Ačkoliv bohatství, rozum a krásu dostáváš darem, samotná pýcha vše zničí, když stále ti průvodcem bude.
Jezte, pijte, po smrti není už žádné potěšení.
Svědomí se rovná tisíci svědkům.
Lidé si myslí, že co si přejí, přejí si právem.
Ačkoliv bohatství, rozum a krásu dostáváš darem, samotná pýcha vše zničí, když stále ti průvodcem bude.
Jezte, pijte, po smrti není už žádné potěšení.
Svědomí se rovná tisíci svědkům.
Latinská přísloví 11. část
Každý svého osudu strůjce.
Přes překážky ke hvězdám.
Papír se nečervená.
Dvakrát měř, jednou řež.
Budeš-li pořád s chromými, začneš kulhat.
Přes překážky ke hvězdám.
Papír se nečervená.
Dvakrát měř, jednou řež.
Budeš-li pořád s chromými, začneš kulhat.
Latinská přísloví 12. část
S nikým se nejedná čestně, kdo přijde v laciné vestě.
Veškerá práva má přítel.
Nejšťastnější z lidí jsou lékaři: na jejich úspěchy shlíží slunce, jejich nezdary skrývá zem.
Jazyk, co pokoje nedá, protivný, drzý, jen nesnáze plodí.
Nezíská, kdo se bojí ztratit.
Veškerá práva má přítel.
Nejšťastnější z lidí jsou lékaři: na jejich úspěchy shlíží slunce, jejich nezdary skrývá zem.
Jazyk, co pokoje nedá, protivný, drzý, jen nesnáze plodí.
Nezíská, kdo se bojí ztratit.
Latinská přísloví 13. část
Pozvolna roste hněv bohů.
Škodou mnozí lidé zmoudřeli.
Nejlepší ve všem zachovat míru.
Skutečně šťastný je, kdo připadá šťastný sobě, ne jiným.
Hlupák se těší a raduje, když někdo mu hodně slibuje.
Škodou mnozí lidé zmoudřeli.
Nejlepší ve všem zachovat míru.
Skutečně šťastný je, kdo připadá šťastný sobě, ne jiným.
Hlupák se těší a raduje, když někdo mu hodně slibuje.
Latinská přísloví 14. část
Činy jsou mocnější než slova.
Zdraví je dobro, o němž nevíme, dokud ho neztratíme.
Z nemoci se raduje lékař, ze smrti kněz.
Bolest je na bolest nejlepším lékem.
Kdo podle lékaře žije, uboze žije.
Zdraví je dobro, o němž nevíme, dokud ho neztratíme.
Z nemoci se raduje lékař, ze smrti kněz.
Bolest je na bolest nejlepším lékem.
Kdo podle lékaře žije, uboze žije.
Latinská přísloví 15. část
Zkušenost je nejlepší učitelka.
Vzdávat se něčeho může ten, kdo má na věc vlastnické právo.
Prázdné nádoby dobře duní.
Podle zpěvu poznáš ptáka.
Dávej si pozor na tiché psy a klidnou vodu.
Vzdávat se něčeho může ten, kdo má na věc vlastnické právo.
Prázdné nádoby dobře duní.
Podle zpěvu poznáš ptáka.
Dávej si pozor na tiché psy a klidnou vodu.
Latinská přísloví 16. část
Ať zítra miluje, kdo nemiloval nikdy, i ten, kdo miloval, ať zítra miluje.
Strach ze smrti je trýznivější než sama smrt.
Slova jsou jako třešně, zobneš si jednu a už je jich deset.
Lépe začít s učením pozdě, než nikdy.
Rány, jež působí slova, víc bolí než bodnutí meče.
Strach ze smrti je trýznivější než sama smrt.
Slova jsou jako třešně, zobneš si jednu a už je jich deset.
Lépe začít s učením pozdě, než nikdy.
Rány, jež působí slova, víc bolí než bodnutí meče.
Latinská přísloví 17. část
Rovnost neplodí války.
Z klece slavík nezazpívá.
Nádherná věc je člověk, je-li člověkem.
Dítě si stěžuje, že bylo bito, ale neříká proč.
Dobrá pověst je lepší než peníze.
Z klece slavík nezazpívá.
Nádherná věc je člověk, je-li člověkem.
Dítě si stěžuje, že bylo bito, ale neříká proč.
Dobrá pověst je lepší než peníze.
Latinská přísloví 18. část
Šetři slovy, když chválíš. Haníš-li, šetři tím víc.
Čas ohladí křemeny i démanty.
Lepší než jednou chybit - dvakrát i třikrát se zeptat.
Ctnost žije i po smrti.
Orlové neloví mouchy.
Čas ohladí křemeny i démanty.
Lepší než jednou chybit - dvakrát i třikrát se zeptat.
Ctnost žije i po smrti.
Orlové neloví mouchy.
Latinská přísloví 19. část
Zkušenost je učitelkou hloupých.
Má-li člověk v duši světlo, vyzařuje z něj krása. Vyzařuje-li z člověka krása, vládne v jeho domě harmonie. Vládne-li v domě harmonie, panuje řád v národě. Panuje-li řád v národě, je mír na celém světě.
Práva se tím více zmenšují, čím více vzrůstá moc.
Nevědomost je matkou domýšlivé zpupnosti.
Jedno říká vestoje, druhé vsedě.
Má-li člověk v duši světlo, vyzařuje z něj krása. Vyzařuje-li z člověka krása, vládne v jeho domě harmonie. Vládne-li v domě harmonie, panuje řád v národě. Panuje-li řád v národě, je mír na celém světě.
Práva se tím více zmenšují, čím více vzrůstá moc.
Nevědomost je matkou domýšlivé zpupnosti.
Jedno říká vestoje, druhé vsedě.